Camp II.
„To vypukla 3. světová, že tady stavíš bunkr? To mi nějak uniklo.“ Yunho se podivil, když uviděl tu spoušť. Jaejoong byl doslova zabarikádovaný postelemi, v roztřesené ruce držel botu a díval se na mravence, který se nehýbal.
„Žije vůbec ještě?“ pomyslel si Yunho. On sám, být tím mravencem, umřel by nudou. Jeho přítel ho konečně zaregistroval.
„Yunnie! Ještě, že jsi přišel! Málem mě TO sežralo!“ řekl Jaejoong jako malé dítě a ukázal na mravence. Jeho roztřesený hlas málem Yunha skoro přesvědčil o nebezpečnosti toho malého stvoření. Ovšem, jen co mravenec slyšel, že je o něm řeč, obrátil se a utekl pryč. Necítil se tam dobře. Yunho zkřížil ruce na prsou a probodával Jaejoonga naštvaným pohledem.
„Nedívej se na mě tak. Co kdyby mě ta potvora sežrala? Našel by sis někoho jiného, kdo by nebyl tak dokonalý jako já.“ Yunho pozvedl jedno obočí.
„A koho? Na mě už si zbyl jenom ty.“ Tím svoji drahou polovičku urazil. Jaejoong si lehl na postel, nafoukl tváře a koukal se do stropu. Yunho se ušklíbl. Rád svého milence dráždil tím, že mu připomínal, že mezi svými kamarády se dali dohromady až jako poslední.
Oba o citech toho druhého sice věděli, ale ani jeden nevěděl, jak si to navzájem přiznat. Nakonec, díky velké shodě náhod a malé pomoci ostatních členu, se dali „mamka“ s „taťkou“ dohromady.
Yunho si povzdechl. Lehl si vedle Jaejoonga, položil mu svou ruku na břicho a jemně po něm přejížděl. Jaejoong přestal s nafukováním tváří a místo toho se usmál a zavřel oči.
„Hmmmm…tohle je příjemné,“ pomyslel si. A bylo to ještě příjemnější, když Yunho začal zajíždět i do jiných míst. Pak se ale vzpamatoval a rychle Yunhovu ruku odstrčil pryč, přetočil se na bok a odmítal svého milence brát jakkoli na vědomí. Yunho na něj mluvil, omlouval se, šeptal sladká slova plná lásky, ale stále nepřicházela žádná odpověď.
„Hyung, tak už toho nech.“ Yunho zkusil svoji poslední naději. Věděl, že Jaejoong nesnáší, když mu Yunho říká „hyung“. Jaejoong se na něj otočil s naštvaným výrazem v obličeji.
„Ještě jednou mi tak řekneš a neznám tě! Rozumíš, Jungu Yunho?!“ Tohle vždycky dokázalo Jaejoonga rozmluvit. Yunho se jen usmál. Otočil Jaejoonga zpět na záda a přišpendlil ho vlastním tělem k posteli. Pomalu se obličejem přibližoval k obličeji svého milence, až se jejich rty setkaly. Opatrně se o Jaejoongovi rty otřel a poté ho jemně políbil. Otevřel očí, aby viděl, co to s jeho přítelem dělá. Musel se usmát. Jaejoong měl zavřené oči, červenal se a zrychleně dýchal. Yunho se k němu znovu přiblížil a začal mu jemně okousávat a oblíbávat spodní ret. Pak se Jaejoongovi přisál na rty a líbal. Jaejoong zavzdychla a toho Yunho využil. Jazykem vklouzl do Jaejoongových úst a začal souboj jejich jazyků, který Yunho nakonec vyhrál. Svým jazykem pak prozkoumával každý milimetr Jaejoongových úst. Yunho se na chvíli odpojil, aby oba dva mohli nabrat trošku kyslíku do plic.
„Rozumím,“ řekl Yunho a usmál se. Jaejoong si ho okamžitě přitáhl zpátky k sobě a začal ho vášnivě líbat.
„Kazíš chvíli, blbče. Tak mlč a líbej mě,“ zamumlal Jaejoong mezi polibky. Yunho se usmál, ale nehodlal nijak protestovat.
„Radši bychom měli jít,“ zašeptal Sungmin svému příteli do ucha a snažil se ho odtáhnout od okna YunJae chatky.
„Minnie, ještě chvíli, prosím,“ řekl Changmin a nasadil psí oči.
„Tohle na mě vážně neplatí,“ odpověděl Sungmin a už ho tahal pryč. Changminovi se rozzářili oči, když zjistil, jakým směrem jdou.
„SuSu, prosím. Vážně se ti moc omlouvám. Mrzí mě to, tak už se na mě nezlob.“
„Ne, Parku Yoochune! Ty si prostě jen tak odejdeš a necháš mě tady samotného, jak kdyby se nechumelilo!“ řekl mu Junsu tónem a’la naštvaný delfín.
„Ale Junsu, vždyť je léto a venku svítí sluníčko.“ Yoochun udělal roztomilý obličej, ale schytal jen už asi desátou ránu polštářem.
„Nedělej si ze mě srandu! Já to myslím naprosto vážně, Parku Yoochune!“
„SuSu, to je v pořádku, já znám svoje jméno. Nemusíš mi ho-„ Yooochun neměl šanci větu doříct, protože ho znovu zasáhl polštář.
„Víš ty co? Já toho mám akorát tak dost!“ řekl naštvaně Junsu, zvedl se a odcházel ke dveřím. Sklonil hlavu a po tvářích mu začaly stékat slzy. Takhle si to tady teda rozhodně nepředstavoval. Už otvíral dveře, když se najednou samy zavřely. Junsu zvedl hlavu a uviděl něčí ruku, jak mu brání dveře otevřít.
„Junsu, ty už mě nemiluješ?“ ozval se mu bolestný šepot u ucha.Junsu se z toho zachvěl. Párkrát zamrkal, aby rozehnal slzy, které se zrovna draly na povrch.
„Proč…proč si to myslíš?“ Snažil se znít normálně, ale nedařilo se mu to. Yoochun si ho k sobě otočil čelem.
„Protože mě teď opouštíš, jako kdybych neexistoval, a to mě zraňuje. A zraňuje mě to tím víc, čím víc tě miluju. Tvoje vlasy,“ řekl a políbil ho do vlasů. Junsu zavřel oči a znovu se zachvěl. Tentokrát ale z jiného důvodu.
„Tvá roztomilá ouška,“ řekl a políbil ho na oba ušní lalůčky. „Tvoje mandlové oči,“ pokračoval dál a políbil ho na oční víčka. „Tvůj nos.“ Políbil ho na špičku nosu. „A tvoje smyslné rty.“ Vtiskl mu něžný polibek. Junsu už to nevydržel, omotal mu ruce kolem krku a nechal se unášet skvělým pocitem, který ho v tu chvíli naplňoval. Yoochun pustil ruku ze dveří a obě ruce dal Junsuovi kolem pasu. Po chvíli sjel níž, až na jeho zadek a zmáčkl ho. Junsu překvapeně vypískl.
„Promiň, SuSu. Zapomněl jsem zmínit tvůj úžasný kachní zadek.“ Řekl Yoochun s úšklebem na tváři a přitiskl si Junsua víc k sobě. Ten se na něj zavěsil, nohama se mu omotal kolem pasu a nechal se přenést na postel.
„Changmine, přestaň se smát! Prozradíš nás! Changmine! Víš, co? Radši jdeme.“ Sungmin chytl Changmina, svíjícího se v křečích od smíchu, a odvlekl ho pryč.
„Proč zrovna já musím chodit s magorem?“ povzdychl si Sungmin. Changmin se přestal smát.
„Hej, já to slyšel!“
„To byl účel,“ odpověděl mu Sungmin a vyplázl na něj jazyk.
„Moc ho na mě nevyplazuj nebo ti ho ukousnu,“ řekl Changmin varovným tónem.
„No, už se tě bojím,“ ušklíbl se Sungmin. „Pomoc! Zlý Shim Changmin mi chce ukousnout jazyk!“ předstíral hysterický záchvat a začal u toho poskakovat. Changmin se naštval. Chytl Sungmina za zápěstí, přitáhl si ho k sobě a začal ho vášnivě líbat. Sungmin se nejdřív bránil, ale pak to vzdal, protože Changmin byl mnohem silnější než on a navíc, když si můžou užívat ostatní, tak proč ne oni? Changmin chytl Sungmina do náruče jako nevěstu a ani by přerušil polibek, odnesl ho do chatky.
Mirage
